Vrh A
Náš první vrh se narodil 29.11.2011. Z devíti rabiátů to byli kluci Alan, Avalon. Arny a holky Axi, Andy, Anthea, Aya, Adriana a Arya. Uchovněni byli Alan, Avalon, Axi a Anthea. Alan je krásný, pohodový a výstavně úspěšný pejsek s titulem českého juniorchampiona - více o něm si můžete přečíst v záložce vlevo.
Avalon je můj výcvikově nejúspěšnější odchovanec v záchranářské i sportovní kynologii a rozhodně jeden z povahově nejlepších běloušů s drivem, který se hned tak nevidí. I on má svou stránku pod odkazem vlevo. Jak Alan, tak Avalon za sebou mají několik pěkných a vyrovnaných vrhů.
Axi zůstala doma, stala se českou šampionkou a nadělila mi tři početné vrhy krásných a zdravých štěňátek. Mnoho z nich bylo výstavně úspěšných a pokračovalo dál v chovu. Více opět pod odkazem vlevo.:-)
Anthea je jednou z výstavně nejúspěšnějších fen mého chovu, je šampionkou českou, slovenskou, maďarskou a klubovou šampionkou ČR. Odkaz na její webové stránky je zde: https://ofgabretaforest.pageride.cz/anthea-altaja/.
A tady jsou ostatní, kteří se sice nezapsali do chovu ani do seznamů výstavních či výcvikových hvězd, ale do srdcí svých majitelů se zapsali neméně:
Andy alias Tracy byla asi nejpěknější "štěňátko" z vrhu, ovšem majitelé jako na potvoru nechtějí vystavovat.:-) Plnochrupá, RTG nedělány. Vyrostla z něj jemnější, pěkně stavěná fenka, vášnivá aportérka, která opravdu dělá radost svým majitelům - panička ráda frisbee a páneček běhá s foťákem. Díky tomu má Tracynka parádní fotogalerii a pokud chcete vidět opravdu překrásné běouší fotky, rozhodně ji navštivte:
http://voyager.lupomesky.cz/fotky/tra
Aya alias Ája je pes rodinný, podle fotografií vypadá jako moc pěkná, mohutnější fenka s dobrým pigmentem. Na výstavách ji nepotkáte, ale občas se prý objevuje na cvičáku. Ája je pes pouze rodinný, kastrovaný.
Arny a Adriana jsou také psi rodinní, nikam nejezdí, ale průběžně i o nich zaslechnu, že se mají príma a dělají radost, což je koneckonců to nejdůležitější.
Arny
Arya čili Árinka je sice také pes hlavně rodinný, bez ambic na uchovňování a výstavy, ale poctivě navštěvují cvičák a výsledkem je úspěšně splněná zkouška ZZO.
A takhle to bylo tehdy, když byli ještě maličcí....
Všechna štěňátka jsou už v nových domovech
Naši "klackové" jsou už všechna zdárně zabydlená v nových domovech. Vyjma Axinky, kterou jsme si nechali, aby Loreence (no jasněže nám, na Loreenku se jen vymlouváme!) nebylo smutno. Všechna jsme zodpovědně navštívili, zkontrolovali, že se mají fajn a že jim jejich pánové dostatečně podstrojují.:-) Nemusím asi ani psát, že jsou pořád úžasná, nádherná, prostě nejlepší, i teď když už jsou to nohatí výrostci. Pevně doufám, že budeme v kontaktu i nadále, aby se nám moc nestýskalo. Fotky mláďat budou přibývat zde: http://galerie.lupi.cz/album83
Mimoto pokud jste na Facebooku, můžete nás navštívit i tady: http://www.facebook.com/pages/Kathys-Puppies-Club/376269952399892
"Miminka" spíš už ale pořádní klackové mají za sebou první nepříjemnou zkušenost s lidmi - očkování a tetování. Zatímco očkování si ani nevšimli, tetování se bez nářku neobešlo.:-( Ještě při kontrole poradkyně chovu několik dnů poté byli opaření a nedůvěřiví. Navíc z nich teď jsou zelenoušáci. Naštěstí vše proběhlo bez komplikací a máme chlapečky Alánka, Arnyho a Avalona a holčičky Andy, Adrianu, Antheu, Aryu, Axinku a Ayu. Taková Aya Altája, nezní ho hezky? :-) A já abych pomalu začala chystat balíčky do nových domovů, budoucí majitelé prý už stříhají metr.
Miminka nám zdárně rostou, z myšiček se stali méďové a teď, když už se někerým postavily uši, nejvíc ze všeho připomínají polární lištičky. Den před štědrým dnem jsme je vystěhovali z obýváku, aby bylo kam dát stromeček a postupně tráví čímdál víc času venku. Na zahradě se jim moc líbí, díky teplému počasí si jí můžou užívat do sytosti. Na názor zahrady se neptejte, škody jsou značné. Ale hlavně že jsou mrňata spokojená. Začali jsme i s příkrmy, granulky, ochucené masem, chustnají moc, samotné o poznání méně. Největší úspěch ale mají kosti na žužlání, po těch chňapou takovou rychlostí, že běda když nemám dost hbité prsty... šrámy jsou tu vůbec na denním pořádku.:-) Člověk by nevěřil, že takové mrňavé šestitýdenní štěně dokáže během chvilky spořádat kus kuřecího skeletu (samozřejmě syrového) a ještě se tvářit, že nic nedostalo.
Už se trošku odlišují povahy, z kluků je jednoznačně nejakčnější Vali, je také nejmenší, druzí dva jsou mohutní, klidnější, chlupatí "méďové". Mezi holkama je "méďa" jen jedna, Andy alias Dvojtečka, ostatní jsou dračice. Nejdivočejší Jednotečka asi bude naší Axinkou. Ale to je poměrně nejisté, jednak se pořád nemůžu rozhodnout, za druhé vlastně ani nechci, stejně jim všem měřím stejným metrem.... beztak jsou všechny (mimo Dvojtečku) k nerozeznání.:-)
Další fotky najdete v novém albu na galerii: http://galerie.lupi.cz/album82
Mimoto jsem na Silvestra namísto přípravy večerního pohoštění řádila s kamerou. Tady je výsledek, jsem na něj moc pyšná: http://www.youtube.com/watch?v=TcE7q3E8X5Y
V úterý 29.11. 2011 se za mírně dramatických okolností narodilo očekávaných devět štěňátek: tři kluci a šest holčiček. Všichni zdraví, krásní s obrovskou chutí do života a hlavně do mlíčka. Rostou jako z vody a všechna jsou úspěšně zadaná. Momentálně nejvíc ze všeho připomínají bílé myšky. Jelikož je neustále chodíme okukovat, kontrolovat a "socializovat", manžel pronáší poznámky o nezaslouženém delíriu... bílé myšky všude.:-)
Tady jsou fotečky z prvních dnů: http://galerie.lupi.cz/stenatka
Loreence už byly čtyři roky, takže hned po uchovnění jsme začali vymýšlet jméno chovatelské stanice a shánět ženicha. To první nebyl velký problém, ale se ženichem to nebylo lehké. Jako ostatně vždy, když člověk má přesnou představu, co chce a není nenáročný. Měla jsem jasno – dlouhá srst, perfektní povaha a negativní rentgeny jsou základ. Korektní stavba těla s důrazem na kratší pevný hřbet (Loreenka je spíš delší) a výborný pohyb (na pohyb jsem coby drezurní jezdec trochu „ujetá“ a Loreenka se hýbe krásně). Milý, inteligentní a ušlechtilý výraz byl další podmínkou a také tmavá pigmentace – vážně se mi nelíbí bělásci se světlým nosem a mordou připomínající labradora. A taky nemusím ocas nad úrovní hřbetu a spousta dalších věcí…nakonec nám vyšel jen jeden pes. Nádherný, dobrosrdečná povaha mu koukala z očí, přesně odpovídající mým představám: překrásný sympaťák Elvis Taien. Mimo jiné je i ověnčený spoustou titulů, se dvěma zkouškami z výkonu. A takhle krásný je nejen na fotkách!
Elvis Taien
otec: Mateo von Restinga, DS, HD A 0/0
matka: Beky Fillův Dvůr, KS, HD A 0/0
bon. kód: IIa/CH1,W3/I
rtg DKK: 0/0
rtg DKL: 0/0
MDR: +/+
zkoušky: ZOP, ZZO
tituly: Šampion ČR, Klubový šampion
výstavy ČR: 2x BOB, Nejlepší dlouhosrstý pes, Národní vítěz, 2x CACIB, 3x res. CACIB, 9x CAC, 7x res. CAC, CAJC, velmi nadějný 1, vítěz třídy, krajský vítěz, vítěz Ml. Boleslavi, oblastní vítěz
výstavy SR: res. CACIB, CAC, res. CAC